Historie

Počátky činnosti

Vzpěrači se do Holešova jako sport dostali v roce 1979, kdy závodníci, kteří trénovali v Postoupkách u Kroměříže, museli z důvodu rekonstrukce tělocvičny ukončit činnost. Zásluhou pana Nedopila, který pracoval v Holešově, se podařilo převést činnost klubu do Holešova, kde vzpěrači nejdříve soutěžili pod SZK ROH Holešov a trénovali na zámku. Z archivních záznamů v novinách víme, že první vzpěračská soutěž proběhla v Holešově pod hlavičkou SZK Holešov na zámku 3. 11. 1979 a pro zajímavost soutěžili: Zapletal, Nedopil, Hájek, Skýpala, Karkus a Hlavinka – borci, kteří byli do konce 80. let oporami družstva mužů. Během roku 1980 již byli vzpěrači začleněni pod TJ Holešov a tréninky probíhaly na sokolovně. Složité zajištění tréninkových podmínek a časté stěhování provázelo holešovské vzpěrače po celou dobu činnosti. Po těžkých začátcích se vzpěrači snažili rozšířit členskou základnu o mládež a práce s mládeží se vyplatila. Již v r. 1980 získal medaili na přeboru České republiky Jaroslav Kalčík v kategorii do 56 kg mezi mladším dorostem a v r. 1981 zvítězili Jiří Čížkovský v kategorii žáků a Jaroslav Daněk v mladším dorostu. Zisk dalších medailí řady holešovských závodníků v mládežnických kategoriích a úspěchy Oty Zaremby na mezinárodním poli přivedly mezi vzpěrače během roku 1981 na 20 nových elévu činky. Již od počátku se vzpěrači prezentovali jak na poli závodním, tak i pořadatelském. Například v roce 1982 se v tehdejším zámku v Holešově konalo mistrovství Československa mladšího dorostu, kde získal v kategorii do 48 kg bronzovou medaili Jaromír Svoboda, další titul přidal mezi žáky opět Čížkovský a 3. místo získalo družstvo žáku v přeboru ČSR. Předseda a trenér oddílu pan Nedopil se také angažoval na poli funkcionářském a stal se předsedou komise mládeže Českého svazu vzpírání.

A stále se stěhujeme

Ale komplikace nastaly s tréninkovými podmínkami – během r. 1982 se vzpěrači stěhovali z důvodu rekonstrukce sokolovny nejprve na 3. ZDŠ a později na trvalejší působiště za kino Svět. Místnost, kde si vzpěrači v zimě museli na začátku tréninku zatopit v „petrách“, bez vody a hygienických podmínek, udržela u tohoto sportu jen ty nejodolnější. Přesto ještě během roku 1983 získal titul mistra ČR a druhé místo na mistrovství Československa Jaromír Svoboda. Svými výkony se zařadil jako první holešovský závodník do československé reprezentace a soutěžil na mezinárodním trojutkání mezi tehdejší NDR, PLR a ČSSR. Pořadatelsky se vzpěrači prezentovali v prostorách bývalé vojenské jídelny v budově kina v r. 1983 pořádáním mistrovství České republiky staršího dorostu a dalšími soutěžemi i s mezinárodní účastí. A nastalo další stěhování – v r. 1984 začala rekonstrukce kina Svět a vzpěrači se na jaro znovu stěhovali snad ještě do horších podmínek i bez možnosti topení, do budovy bývalých technických služeb, kde dnes stojí bowling. Tyto těžké podmínky „přežila“ ze silné mládežnické líhně pouze trojice dorostenců – Kolář, Dostálek a Školný. Závodníci z družstva mužů trénovali v Kroměříži u pana Nedopila ve sklepě dle možností a aspoň se zúčastňovali soutěží.

Opět na sokolovně a velké úspěchy

Ale brzy se mělo blýskat na lepší časy, na konci r. 1984 se klub po 3 letech vrátil do zrekonstruované sokolovny a od ledna 1985 začala další éra klubu v důstojnějších podmínkách. Byl proveden nábor mládeže a naplno se rozjela činnost klubu hlavně v kategorii žákovské a dorostenecké. V r. 1984 bylo zřízeno tréninkové středisko mládeže v tehdejším Gottwaldově a z našeho oddílu tam byli zařazeni již zkušení borci Daniel Kolář a Robert Dostálek, kteří úspěšně reprezentovali Jihomoravský kraj na soutěži talentované mládeže krajských výběrů. V r. 1986 přinesla práce s mládeží ovoce – klub se stal s přehledem nejúspěšnějším oddílem v kategorii žáků při mistrovství České republiky, titul získal Rosťa Olšák a další 4 medaile vybojovali Rozsypal, Tureček, Janál a Sovadina. Největšího úspěchu dosáhl Daniel Kolář, který po zisku stříbra na přeboru České republiky do 18 let, zvítězil jako první „holešovák“ na přeboru Československa a získal titul mistra ČSSR. Tím se zařadil do československé reprezentace a úspěšně soutěžil na soutěži DRUŽBA tehdejších socialistických zemí. Tyto výsledky měly vliv na to, že se tréninkové středisko mládeže v r. 1986 otevřelo již samostatně v Holešově pod vedením p. Nedopila a bylo do něho zařazeno 14 talentovaných závodníků z oddílu TJ Holešov. Lepší materiální podmínky k tréninku přinesly záhy ještě lepší výsledky jak na mistrovství ČSR žáků, které jsme pořádali v sokolovně, tak i na ostatních mládežnických soutěžích – mistrem Československa se stal v r. 1987 mezi žáky Petr Rozsypal a překonal řadu národních rekordů, medaile získala celá řada dalších holešovských závodníků. Po zisku titulu mistra ČSR juniorů v září 1987odchází za studiem do Prahy Daniel Kolář a jeho svědomitá příprava se projevila jeho úspěšnou reprezentací na MS juniorů v r. 1988 – obsadil 8. místo a to bylo nadlouho nejlepší vystoupení odchovance holešovského vzpírání. V dalších letech byla navázána spolupráce se studenty střední školy pohraniční stráže a mezi medailisty přeborů ČSR a ČSSR se zařadili Kozárek, Babic a z holešovských nadějí Frlajz, Šerý a řada dalších.

Nová doba a opět stěhování

Změna politické situace v r. 1989 měla vliv na další stěhování. Místní Sokol se během roku 1990 opět vrátil do sokolovny, vzpírání nebylo zařazeno jako tradiční sport mezi holešovské sokoly a vzpěrači se stěhovali do budovy městského domu dětí a mládeže. Zdálo se, že podmínky budou zachovány, ale nové možnosti měly vliv na využití domu dětí a mládeže – vznikla zde soukromá střední škola a vzpěrači se v Holešově opět po roce stěhovali. Nebylo ovšem kam, tak během roku 1991 holešovští vzpěrači trénovali několik měsíců v Kroměříži na zimním stadionu a až v r. 1992 se vrátili do Holešova na již 6. „štaci“ za 12 let působení ve městě – do sklepa firmy MOPAS. Samozřejmě tyto nelehké podmínky měly vliv na odliv mladých členů, přesto se v r. 1990 stal mistrem ČSFR Pavel Šerý mezi mladšími dorostenci jako třetí holešovský borec (po Kolářovi a Rozsypalovi) a Petr Šimík získal titul mistra ČR v r. 1991 v kategorii žáků. V soutěžích stále působili muži v krajském přeboru a zdatně si vedli žáci, kteří začínali v r. 1991 v Kroměříži např. Rybář či Buček, kteří získali medaile v r. 1992 na posledním mistrovství ČSFR v Košicích. Během jara v r. 1993 proběhlo několik jednání na Městském úřadě a vzpěračům byla nabídnuta budova bývalé židovské školy, kde ukončil činnost SVAZARM a vzpěrači si upravili objekt k důstojnému působení tréninkovému i soutěžnímu. Významnou posilou se stal Daniel Kolář, který se vrátil po studiích v Praze opět do Holešova a začal pomáhat klubu nejenom jako závodník, ale i jako trenér. Rozdělením Československa jsme v r. 1994 navázali i mezinárodní styky s družebním Štúrovem na Slovensku.

Začíná se blískat na lepší časy

Zlepšené podmínky a chuť mladých funkcionářů Koláře a Doležela pomohla opět nastartovat činnost klubu. Zásluhou pana Nedopila se rozjela činnost vzpěračů-vojáků základní vojenské služby v Kroměříži a od r. 1994 fungoval oddíl pod hlavičkou TJ Holešov-VTJ Kroměříž. Muži poprvé v historii postoupili v r. 1994 do 2. ligy a i mládež se postupně zlepšovala. Do Kroměříže se dostala řada výborných závodníků, protože po rozdělení federace neexistovala možnost vzpírat v DUKLE, takže holešovští vzpěrači těžili z velmi dobré spolupráce s Armádou ČR. Navíc Daniel Kolář začal učit na policejní škole v Holešově a dovedl ke vzpírání řadu žáků této střední školy, dokonce se pod hlavičkou TJ Holešově rozjelo i ženské a dívčí vzpírání. V roce 1996 se navíc rozjela činnost oddílu vzpírání při Sportovním klubu policie, kde vzpírali převážně žáci policejní školy. Byla využita možnost pořádat soutěže v tělocvičně policejní školy, kdy vzpěrači TJ Holešov poskytli materiál (podia, činky) a SKP Holešov nabídla využití tělocvičny. Úspěšná spolupráce obou subjektů zásluhou Daniela Koláře pokračuje dodnes Během spolupráce s vojáky a poctivým tréninkem v prostorách v Holešově i v Kroměříži během let 1994-1999 dosáhli vzpěrači na tehdejší dobu neskutečné výsledky – během 5 let získali závodníci 7 titulů mistra ČR jak v kategoriích mládeže, tak i dospělých (první mistryní ČR v kategorii dospělých byla Simona Polomíčková), dalších více než dvacet medailí vybojovala řada závodníků a závodnic napříč věkovými kategoriemi – Jiří Rybář 3x titul a 3 další medaile, na tituly mistra ČR dosáhli ještě Dan Sivák, Oldřich Bílý a Andrea Milotová. Velmi dobře si vedl klub i v soutěžích družstev – junioři získali v r. 1996 2. místo a rok na to 3. místo v celostátní juniorské lize. Historického úspěchu dosáhli muži, když se v roce 1998 probojovali do nejvyšší soutěže a obsadili celkově 6. místo. V nejvyšší soutěži muži bojovali 3 roky, ale z důvodu velkých finančních nákladů se v r. 2001 vrátili do 2. ligy. Ze silné sestavy mužského družstva si připomeňme jména např. Jaroslav Navrátil, Bohumil Šulc, Daniel Kolář, Radovan Klabal, Miroslav Šmeral, Radim Ščotka, Vladislav Doležel. Za muži nechtěly zůstat pozadu ani ženy a i ty bojovaly v ženské lize, kde během let 1996-1999 vybojovaly 2x 6. místo a jednou 5. místo. Vlivem vnějších okolností (vojsko bylo z Kroměříže redislokováno) nastalo opět období pouze samostatného holešovského vzpírání. Došlo opět k dalšímu (a zatím poslednímu) stěhování – sportovní materiál z Kroměříže byl převezen do Holešova, budova Svazarmu byla Městem Holešov nabídnuta Charitě a vzpěrači se dočasně, ale zatím nastálo přestěhovali do tělocvičny policejní školy. Část materiálu, převážně dřevěná podia, byla uskladněna v budově „masných krámů“, odkud byl v pozdějších letech materiál odvezen do stodoly ke Kolářům do Kurovic. I když jsou podmínky v tělocvičně policejní školy po rekonstrukci vynikající, stále čekají holešovští vzpěrači na vlastní posilovnu, kde by nebyli omezováni možností vstupu do tělocvičny.

Nejlepší roky přicházejí

Navázaná spolupráce s policejní školou měla vliv na možnosti tréninku i dalších sportovců. Do Holešova se za studiem dostali např. Lenka Orságová, Jiří Orság – oba čeští reprezentanti, další závodníci je chtěli následovat a proto začali tvrdě trénovat. Naplno se rozjela činnost ve všech věkových kategoriích. Muži soutěžili trvale ve 2. lize, žáci, junioři a juniorky soutěžili ve svých ligových soutěžích. Během let 2000-2011 dosáhli muži 3x na medailové umístění ve 2. lize, žáci získali titul mistra ČR v r. 2011 a v předešlých letech vybojovali 2x stříbro a 2x bronz. V soutěžích jednotlivců vybojovali vzpěrači 24 titulů mistra ČR!!! a dalších 39 medailí napříč všemi věkovými kategoriemi. Namátkou připomeňme: Radovan Klabal, Petr Navrátil, Lukáš Vymětalík, Daniel Kolář st., Jitka Pejchalová, Monika Knybelová, Daniel Kolář ml., Josef Kolář, Jan Navrátil a mnoho dalších medailistů. Významně se zapsal do historie Daniel Kolář st., který od r. 2003 soutěží i v kategorii masters – v r. 2003 získal v USA titul mistra světa a v dalších letech přidal další dvě bronzové medaile z mistrovství Evropy tzv. veteránů. Navíc Daniel Kolář v r. 2003 úspěšně kandidoval na předsedu soutěžní komise Českého svazu vzpírání, kterou vede již páté volební období a podílí se na řízení svazu v nejužším vedení.

Ale lepší roky měly teprve přijít. Lze s jistotou říci, že poslední léta od r. 2012 jsou nejlepší roky holešovského vzpírání. Po sestupu mužů do 3. ligy došlo v r. 2012 k rychlému návratu do 2. ligy a v r. 2015 muži postoupili po 15 letech mezi elitu do 1. ligy, kde úspěšně působili dva roky, nicméně z ekonomických důvodů opět družstvo soutěží v 2. Iize. Poctivá práce s mládeží přinesla v následujících letech ovoce – žáci opět zvítězili v lize žáků, junioři začali získávat pravidelně medaile v celostátní lize juniorů – to vše mělo vliv na to, že holešovské vzpírání se zařadilo mezi nejlepší mládežnické kluby v republice. Zisk skoro 30 titulů mistrů ČR a dalších více jak 50 medailí z mistrovství ČR za posledních 8 let toto jen potvrzuje. V letech 2016, 2017 a 2018 jsme měli dokonce nejvyšší počet aktivních vzpěračů z celé ČR!!! V soutěžích družstev bojují 3 týmy mužů, 2 týmy juniorů, 2 družstva žáků a družstvo žen a juniorek. V r. 2019 se podařil husarský kousek veteránům, když v roce 40. výročí vzpírání v Holešově zvítězili historicky poprvé v družstech veteránů v rámci ČR. A vzpěrači se činili i na mezinárodním poli – poprvé v r. 2011 vystoupil na mezinárodní scéně Radovan Klabal a hned získal stříbrnou medaili na ME masters nad 35 let, Daniel Kolář st. získal v r. 2015 další titul mistra světa a po stříbru v r. 2018 na ME přidal v r. 2019 i titul mistra Evropy v kategorii nad 50 let, Jan Kolář v r. 2018 úspěšně bodoval 10. místem na ME juniorů do 17 let, Josef Kolář získal v r. 2018 stříbro na MS vysokoškoláku a 10. místo na ME do 23 let. V r. 2019 dosáhl Josef Kolář nejvýraznějšího úspěchu, když se probojoval na ME mužů, kde úspěšně reprezentoval ČR. Úspěch je to o to cennější, že v olympijských sportech se na nejvyšší seniorské soutěže probojovává velmi málo sportovců ze Zlínského kraje.

Ač není vzpírání tradiční holešovský sport, řada titulů mistrů tehdejšího Československa nebo České republiky se nesmazatelně zapsala do historie holešovského sportu. Zisk více než 70 titulů mistra ČR nebo Československa a vybojování skoro 140 dalších medailí stříbrných či bronzových na mistrovských soutěžích za 40 let činnosti právem pasovalo vzpěrače na jeden z nejúspěšnějších, jestli ne opravdu ten nejúspěšnější sport v Holešově. Závodníci a závodnice, kteří v Holešově trénovali, ať už to byli odchovanci nebo sem přišli za studiem, dosáhli řady významných úspěchů na mezinárodním poli - např. Lenka Orságová, studentka policejní školy v letech 1999-2003 vybojovala v roce 2002 bronzovou medaili na ME juniorek a Jiří Orság, který v Holešově studoval a trénoval v letech 2004-2008, získal v r. 2007 jako student policejní školy bronzovou medaili na MS juniorů, v dalších letech obsadil 7. místo na OH v Londýně a 8. místo na OH v Riu. V roce 2017 překonal letitý rekord v nadhozu v supertěžké kategorii a stanovil jej na 245 kg.

A vzpěrači se vždy prezentovali nejenom sportovními úspěchy, ale i aktivitou na poli pořadatelském. Pořádání vrcholných mistrovských soutěží v mládežnických kategoriích bylo v Holešově považováno za skoro samozřejmost. Díky spolupráci s SKP Holešov bylo v r. 2004 uspořádáno v Holešově mistrovství České republiky žen a juniorek, v posledních letech jsme pořádali převážně mistrovství ČR mladších žáků (2009, 2010, 2011, 2013, 2014, 2015), starších žáků (2012, 2017) a juniorů (2016, 2018). Po třiceti letech pamětníci zavzpomínali v roce 2013 na vyrovnané boje závodníků na zámku při slavnostním banketu, který se konal v rekonstruovaných prostorách zámku jako zakončení turnaje olympijských nadějí do 18 let zemí "Visegrádské 4". Od roku 1995 pořádáme Velkou cenu Holešova v nadhozu, kde soutěžily největší osobnosti našeho sportu ať již domácí či zahraniční, medailisté OH, MS a ME, dokonce k nám zavítal i mistr světa mužů a tito závodníci se vždy do Holešova rádi vrací.

Na základě dobře zvládnuté organizace turnaje zemí V4 a perfektního vzpěračského zázemí, které poskytuje vzpěračům policejní škola, přidělil ČSV v roce 2014 do Holešova pořádání Mezinárodního mistrovství ČR mužů a žen. Tato soutěž byla v našem regionu střední a jižní Moravy poprvé po 50 letech a do Holešova tehdy zavítali i sportovní reportéři z ČT. A v letošním roce, kdy si připomeneme 40 let organizovaného vzpírání v Holešově, se tato soutěž do Holešova opět vrátí. Ve dnech 9. - 10. listopadu 2019 si touto soutěží skoro na den přesně vzpomeneme na počátky tohoto sportu v Holešově a popřejeme vzpěračům úspěchy i do dalších let.

Zpracoval a sepsal s využitím ročenek ČSV a vlastních vzpomínek:

Daniel Kolář st.